Kuba Lelek - Sen

Dnes v noci krásn? spalo se mi, zdál se mi moc hezký sen, bosýma nohama v parku, bloudil jsem tam a sem. V tráv? tam sed?la dívka, krásná jak m?sí?ní svit. Ve vánku její vlasy plály, já styd?l se ji oslovit. Byli jsme tam ona a já a nad námi modrá obloha, byli jsme to jen my dva a všude kolem tráva von?la... Dlouho odvahu jsem sbíral, krásná byla jak r?že kv?t, opodál v tráv? sedl jsem si, na ni nep?estával jsem hled?t. Barvami duhy její o?i hráli, trochu chrochtala, když smála se, z ni?eho nic jsme si povídali, je to jak když zázrak stane se. Byli jsem tam ona a já, nám v tom snu pat?il sv?t, Byli jsme to jen my dva a kolem milý pta?í zp?v. Když se má ruka dotkla její, od života víc necht?l jsem, vid?l jsem, že sny se plní, když tu náhle o?i otev?el jsem. Park v tu chvíli zmizel a s ním stromy, tráva a modrá obloha, zp?v pták? a její o?i, nebyla to ale pohroma. Te? jsme tu totiž ty a já, o tob? dnes zdálo se mi, navždy spolu budeme snad, s tebou to ráj na zemi.